Střelec a Střelec: kompatibilita

Společná cesta bývá domluvená dřív než to, kdo bude platit nájem. Konjunkce dvou ohňů v proměnlivé kvalitě znamená zrcadlo: stejné tempo, stejná chuť a stejná nechuť být kdekoli zavřený. Vládne jim Jupiter, planeta rozpínání, a to se pozná na všem – na velikosti plánů, na tom, kolik toho slíbí, i na tom, jak snadno příběh trochu zvětší, aby stál za vyprávění. Vzájemné pochopení přijde okamžitě a je opravdové. Ani jeden nemusí druhému vysvětlovat, proč potřebuje občas zmizet, proč mluví na rovinu i tam, kde se to nehodí, a proč ho unavují lidé, kteří třicet let dělají totéž. Rozdíl proti jiným ohnivým dvojicím je v tom, že Střelec nesoutěží o vedení; proměnlivá kvalita znamená, že se rád přizpůsobí, pokud se přitom někam jede. Dva Střelci si proto nelezou do velení tak jako dva Berani nebo dva Lvi. Spor o to, kdo velí, tady vystřídá spor o to, kdo se konečně postará. Zdvojí se jim ale všechno ostatní. Nikdo z nich nechce sedět doma, nikdo nechce vést nudný rozhovor o penězích a nikdo nedokončí to, co se stalo rutinou. Zvenku to vypadá jako pár s nejlepším životem ze všech, a často to tak i je – dokud se něco nemusí opravdu dotáhnout.

V lásce jsou dva Střelci nadšení, otevření a mimořádně velkorysí. Poznají se obvykle někde v pohybu: na cestě, na kurzu, v hospodě po přednášce, na svatbě někoho třetího – a během tří týdnů mají naplánovanou společnou cestu na druhý konec světa. Plán se pak dvakrát změní, cíl se posune o tisíc kilometrů a stejně z toho bude nejlepší dovolená obou. Žárlivost bývá malá, protože oba dávají volnost automaticky a oba ji chtějí; kontrolní otázky, které jiné páry stojí měsíce, tady vůbec nezazní. Tělesně si sedí a je v tom hodně smíchu, žádná obřadnost. Co jim jde skutečně dobře, je mluvení o všem, co je zajímá – o víře, o cizích zemích, o právu, o tom, jestli něco dává smysl –, a takový rozhovor je pro oba forma blízkosti, ne jenom zábava. Kde se to láme, je běžný život. Oba slíbí a oba na to zapomenou, oba mění plány na poslední chvíli a oba předpokládají, že to ten druhý unese, protože sami by to unesli. Skutečné potíže začnou ve chvíli, kdy se má něco udržet: nájem, dítě, nemocný rodič, dluh. Ani jeden nemá rád svazující rozhovory a oba mají talent proměnit vážné téma v anekdotu. Vztah drží tam, kde si zavedou jedno nepříjemné pravidlo: jednou za měsíc se sedne k tomu, co se nedaří, a nikdo z místnosti neodejde.

Přátelství dvou Střelců je jedno z nejjednodušších ve zvěrokruhu. Nepotřebují se vídat pravidelně a nikdo nikomu nevyčítá, že se rok neozval; naváží tam, kde přestali, obvykle uprostřed věty. Sedí si na cestách, u sportu, u nočních debat o věcech bez praktického dopadu a u čerstvého nadšení pro obor, o kterém oba před měsícem nic nevěděli. Nadšení vydrží tři měsíce a pak přijde jiné, a ani jednomu to nepřijde divné. Jsou k sobě upřímní až za hranici taktu a ani jednomu to nevadí, protože oba dávají přednost pravdě před hlazením. Slabým místem je spolehlivost v drobnostech: domluvený čas je pro oba orientační údaj a společně dokážou přijít pozdě úplně všude. Nikdo z nich se ale kvůli tomu neurazí.

Pracovně jsou dva Střelci silní tam, kde se něco otevírá a vysvětluje: školení, cestovní ruch, vývoz, novinařina, výuka, cokoli s cizími jazyky a s lidmi, které je potřeba nadchnout. Umí prodat myšlenku, protože jí sami věří, a nebojí se vstoupit do prostředí, které vůbec neznají. Kdyby se měřilo jenom podle prvního roku, byli by nejlepší dvojicí ve zvěrokruhu. Slabina je u obou stejná a nemá ji kdo vyvážit: administrativa, dotahování, čísla, termíny a nudná část každého projektu. Když spolu podnikají, potřebují třetího člověka nebo aspoň účetní s právem veta. Také mají sklon slíbit klientovi víc, než se dá stihnout, protože v okamžiku slibu tomu oba upřímně věří a teprve za měsíc si spočítají hodiny. Klient si toho většinou všimne dřív než oni.

Skřípe to na tom, že tady nikdo nedrží zem. Dva proměnliví lidé v ohni mění plán tak často, že po půl roce nikdo neví, co vlastně platí; když se objeví nutná povinnost, oba čekají, že ji vezme ten druhý, a nevezme ji nikdo. Složenka pak leží na stole tři měsíce. Druhá věc je způsob, jakým se zachází s nepříjemnem. Střelec při vážném rozhovoru neuteče z bytu, uteče do vtipu nebo do zobecnění, a když to udělají oba, nevyřeší se nikdy nic a přitom se ani nepohádají. Třetí je upřímnost bez brzdy. Oba říkají pravdu rovnou a oba to považují za projev úcty, jenže i Střelec se dokáže trefit, a když si dva takoví lidé v hádce začnou říkat všechno, co si myslí, padne za deset minut věta, která se nedá vzít zpět. A čtvrtá, nejméně nápadná potíž: nuda. Když se v životě nic neděje, oba začnou hledat vzruch venku, každý zvlášť, a jednoho dne zjistí, že vedou dva paralelní zajímavé životy a nemají o sobě zprávy.

Konjunkce dvou ohňů: čtyři z pěti a je to veselá čtyřka. V zrcadle se dobře žije, protože se v něm nemusíte omlouvat za to, jací jste, a Střelec se omlouvat nechce. Právě proto tahle dvojice málokdy skončí ve zlém. Chybějící bod je za to, že v takovém vztahu není nikdo, kdo přinese kalendář, dodrží slovo v drobnosti a zůstane sedět, když se mluví o něčem nepohodlném. Kdo si tuhle roli mezi sebou rozdělí, byť jen na půl roku a písemně, má vztah, ve kterém se dá růst celý život a nikdo nikoho neuváže.