Vodnář a Vodnář: kompatibilita

Co se stane, když se potkají dva lidé, kteří si zakládají na tom, že nejsou jako ostatní? Většinou úleva. Vodnář a Vodnář jsou konjunkce, tedy zrcadlo: stejný živel, stejná kvalita, stejný vládce, a poprvé nemusí nikdo vysvětlovat, proč mu vadí, když se něco dělá jen proto, že se to tak dělá. Fixní vzduch znamená člověka, který má názor promyšlený a nemíní ho měnit podle nálady v místnosti. Uran k tomu přidává potřebu dělat věci po svém a odpor k jakémukoli uspořádání, které se tváří jako přirozené. Dva takoví lidé si postaví soužití, jaké by většina ostatních nesnesla a jim vyhovuje: každý má vlastní pokoj, vlastní program a vlastní přátele, nikdo nikomu nekouká do telefonu a nikdo se neurazí, když ten druhý na tři dny zmizí do své věci. Chybí jim ovšem cokoli, co by je táhlo k sobě. Vodnář se totiž nebrání jenom omezení; brání se instinktivně i blízkosti, protože blízkost je první krok k tomu, aby po něm někdo něco chtěl. A když to dělají oba, může vzniknout velmi kultivované partnerství, ve kterém se nikdo nikoho nedotkne a nikdo si na to nestěžuje.

Zamilovanost začíná u dvou Vodnářů skoro vždy rozhovorem, který trvá do rána. Nejdřív jsou to nápady, pak názory na to, jak by měl svět fungovat, a teprve mnohem později tělo. Přátelství tady předchází vztahu a často v něm zůstane jako základ, což je jedna z nejsilnějších věcí, které tahle dvojice má: i po deseti letech se spolu mají o čem bavit, a to je vzácnější, než se zdá. Svobodu si dají navzájem samozřejmě, protože ani jeden nechápe, proč by měl někdo někoho hlídat. Žárlivost bývá minimální. Nezvyklá uspořádání a formy soužití, které jinde vedou k dramatu, tady nejsou téma k hádce, ale k dohodě. Zádrhel přichází u citů. Vodnář o svých pocitech mluví teoreticky, klidně i dlouho, ale těžko říká prostou větu o tom, že mu někdo chybí. Když to nedokáže ani jeden, žijí spolu dva lidé, kteří se navzájem respektují a nevědí, jestli jsou milováni. Druhý zádrhel je tvrdohlavost: každý z nich má svou představu, jak se věci mají dělat, a protože jsou oba fixní, ustoupit neumí. Vztah drží, když si oba vynutí pravidelnou chvíli, kdy se mluví jenom o tom, jak jim je, bez teorie a bez ironie.

Přátelství je pro Vodnáře domácí terén a mezi dvěma Vodnáři je z nejlepších, jaká zvěrokruh nabízí. Nevyžaduje pravidelnost ani vysvětlování: potkají se po roce a navážou tam, kde skončili, aniž by kdo řešil, proč se neozval. Baví je stejné věci, tedy technika, hudba, spolky a věci, které nikdo jiný nedělá, a v partě jsou to ti dva, kteří přijdou s nejpodivnějším nápadem a pak ho skutečně uskuteční. Loajalita je nezvykle vysoká a nepodmíněná tím, jestli spolu zrovna souhlasí. Kde to vázne: když jednomu z nich není dobře, druhý mu nabídne rozbor situace místo objetí, a to není vždycky to, co bylo potřeba.

Pracovně jsou dva Vodnáři výborní ve chvíli, kdy se má vymyslet něco, co ještě neexistuje. Nebojí se opustit zavedený postup, nemají respekt k autoritě jen kvůli funkci a v technice, ve výzkumu nebo v jakémkoli oboru na hraně jsou nadprůměrní. Ve dvou si navíc dovolí víc, protože jeden druhému nápad neshodí a nikdo se nebude bát, že bude vypadat divně. Slabiny jsou ale zrcadlově zdvojené: rutina, administrativa a dotažení do konce nezajímá ani jednoho, takže projekt bývá skvělý v prvních třech měsících a nedodaný v šestém. Druhá slabina je vzdor. Když jim někdo shora nařídí změnu, oba se zabetonují z principu, i kdyby ta změna byla rozumná.

Skřípe to na dvou věcech, které se navzájem posilují. První je chlad. Vodnář v napětí neodejde do hádky, ale do rozumu: začne argumentovat, popisovat a hodnotit situaci zvenčí, jako by se ho netýkala. Když to udělají oba, vznikne rozhovor, po kterém je všechno vysvětlené a nic vyřešené. Druhá je tvrdohlavost dvou fixních znamení. Vodnář si názor postavil sám a považuje ho za součást sebe, takže ustoupit není kompromis, ale zrada vlastního rozumu. Dva takoví lidé se nedohodnou obyčejným povídáním; potřebují nový fakt zvenčí, který nepatří ani jednomu z nich. Třetí, méně nápadná: oba jsou zvyklí být ti výjimeční, a ve chvíli, kdy jeden z nich uspěje, dokáže druhý reagovat odstupem, který nikdy nepojmenuje. A čtvrtá: každodenní provoz, který nechce dělat ani jeden, tedy nájem, pojistka, nádobí. Stejné slabiny se v zrcadle nevyruší, ony se sečtou. Po roce společného bydlení je to vidět na hromádce nezaplacených věcí, kterou ani jeden nepovažuje za svou.

Konjunkce, čtyři z pěti: rozumíte si zadarmo a nikdo vás nebude předělávat. Dva Vodnáři si postaví vztah, ve kterém se nemusí nikdo přizpůsobovat, a to je pro obě strany úleva, jakou jinde nezažili. Cena je v tom, že v takovém vztahu chybí kdokoli, kdo by trval na blízkosti. Svobodu tady máte jistou. O to, co ji naplní, se budete muset přihlásit sami, nahlas, neteoreticky a dřív, než si zvyknete, že to jde i bez toho. Zvyk je u dvou fixních znamení silnější než jakýkoli argument, a tenhle konkrétní zvyk se odbourává hůř než všechny ostatní.