Sníh ve snu

Sníh je voda, která se zastavila. Právě proto zastupuje v snáři city v klidové, zamrzlé podobě – ticho, odstup, čas, kdy se nic neděje. Umí být krásný i nemilosrdný a obojí se v snech objevuje. Přikrývá krajinu a dělá ji stejnou; zakrývá také to, co pod ním je. Objevuje se v obdobích citového klidu i citového zamrznutí, po ztrátách a v dobách, kdy se čeká. Sledujte, jestli byl sníh čerstvý, nebo starý a jestli jste v něm mohli jít.

První sníh a ticho, které s ním přichází, patří k nejkrásnějším snovým obrazům klidu. Bývá o období, kdy se všechno zastaví a je to úleva – po náročném čase, po dokončené práci, po smíření.

Sníh, ve kterém se boříte a nemůžete jít dál, mluví o postupu, jenž stojí nepoměrně mnoho sil. Zavátá cesta bývá o směru, který zmizel. Zima a chlad ve snu se často váží k citovému odstupu, který kolem sebe máte nebo tvoříte.

Ve vztazích je sníh obrazem klidu, který může být tichem po bouři i mrazem. Sen se zdává v obdobích, kdy se přestalo hádat a ještě se nezačalo mluvit. Rozdíl mezi odpočinkem a zamrznutím je tady jediná otázka, která stojí za položení.

První sníh je v snáři jednoznačně dobré znamení a je to jeden z mála symbolů, u kterých se nemusí nic obracet. Bývá o čistém začátku po nepořádku – krajina je najednou celá bílá a stará stopa není vidět. Zdává se po skončených sporech, po vyřešených dluzích, po odchodu z místa, jež vás vyčerpávalo. Sledujte, jestli jste do něj vyšli. Vlastní stopa v čerstvém sněhu je obraz prvního kroku po dlouhém stání.